Příběh disidenta Jiřího Holby
Další osobností, která se stala námětem projektu Příběhy našich sousedů, je Jiří Holba. Ten jeho zpracovala formou rozhlasové reportáže trojice žáků ze Základní školy Vodičkova Justýna Balvínová, Richard Král a Viktoria Křižíková za pedagogického vedení Veroniky Pilařové.
Jiří Holba je představen jako disident, který za komunistického režimu studovat nemohl ani nechtěl. Účastník bytových seminářů a milovník Indie, jógy a buddhismu po roce 1989 vystudoval FF UK a dodnes působí jako vědecký pracovník Orientálního ústavu AV ČR. Narodil se 11. května 1953 ve Vsetíně. Tam vyrůstal s matkou a dědečkem.
„V šesté třídě se moji rodiče rozvedli, otec s námi nikdy nežil. Děda Jan zemřel, když mně bylo dvanáct let. Byl to pro mě takový zlom“ vzpomíná Holba s tím, že tehdy ho přestalo bavit učení a začal chodit za školu. Po základní škole se začal učit na elektromechanika zabezpečovacích a sdělovacích zařízení v Brně (1968–1971). Náplní jeho práce bylo stavět telefonní sloupy kolem železničních drah. V letech 1972–1974 absolvoval vojenskou službu v Praze. Půl roku byl v Žatci na důstojnické škole. Poté se vrátil na Valašsko a tam zase nastoupil na místo elektromechanika.
V roce 1976 s kamarádem odešel do Prahy, kde rok pracoval jako brigádník pozemních staveb. Už tehdy s režimem nesouhlasil, proto nosil dlouhé vlasy a chodil do hostince U Betlémské kaple, kde se tou dobou setkávaly tzv. máničky. Kromě toho se samozřejmě účastnil třeba zakázaných koncertů. Neúspěšně se také pokusil o emigraci do Dánska. Takzvaný další osudový zlom měl ale teprve nastat. „Začal jsem dělat jógu. Nejdříve jsem chodil na cvičení jakoby tělesná, pak jsme ale dělali nějaká mentální cvičení a já jsem se zamiloval do Indie,“ vypráví Jiří Holba. Od Indie se dostal až ke studiu sanskrtu. Učil se u Dušana Zbavitele, našeho slavného indologa, a mezitím také navštěvoval bytové semináře Milana Balabána, Egona Bondyho a Milana Machovce. Díky tomu se zaměřil na buddhismus, který v té době nebylo u nás jako obor možné studovat. Sanskrt otevřeli až v roce 1990 na Filozofické fakultě UK v Praze. Chtěl ho moc studovat, ale neměl maturitu, takže ho nevzali. Udělal tedy rozdílovou zkoušku do třetího ročníku gymnázia, v roce 1992 odmaturoval, v roce 1995 dokončil vysokou školu s titulem magistr a dále pak pokračoval v doktorandském studiu. Po dokončení studií získal stipendium ve Švýcarsku. V roku 1997 byl přijat do Orientálního ústavu Akademie věd ČR, kde působí dodnes. Vydal knihu Diamantová sutra, jež získala nominaci na Knihu roku. V roce 2003 navštívil Indii, hlavně buddhistické památky. Dodnes rád přednáší o buddhismu. Jiří Holba je otcem tří dětí – dvou synů a dcery. Těší se ze života také proto, že překonal rakovinu
