Výběr vysoké školy je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí ve vašem životě. Určuje nejen to, čím se budete zabývat následujících několik let, ale má obrovský vliv na vaši budoucí kariéru, platové ohodnocení a sociální okruh, který si vybudujete. Otázka „jak si vybrat vysokou školu“ proto trápí většinu maturantů. V tomto průvodci vs provedeme krok za krokem celým procesem výběru tak, abyste udělali to nejlepší možné rozhodnutí pro svou budoucnost.
Rychlé shrnutí (TLDR)
- Začněte včas: S výběrem vysoké školy začněte ideálně už ve třetím ročníku nebo na začátku maturitního ročníku, abyste měli dostatek času na přípravu.
- Znejte své silné stránky: Vybírejte si obor podle toho, co vs baví a v čem vynikáte, nikoliv pouze podle toho, co vám radí okolí.
- Stanovte si kritéria: Porovnávejte školy podle uplatnitelnosti na trhu práce, kvality výuky, lokality, možností zahraničních výjezdů a praxe.
- Dny otevřených dveří jsou klíčové: Osobní návštěva školy, prohlídka laboratoří, učeben a rozhovory se současnými studenty vám prozradí více než sebelepší propagační brožura.
Kdy je ten správný čas začít s výběrem?
Nejčastější chybou maturantů je odkládání výběru vysoké školy na poslední chvíli. Přihlášky na většinu veřejných vysokých škol se podávají do konce února nebo března maturitního ročníku. Pokud začnete nad studiem přemýšlet až po Vánocích, dostanete se pod velký časový tlak a nezbude vám čas na návštěvu dnů otevřených dveří ani na důkladnou přípravu k přijímacím zkouškám. Ideálním obdobím pro začátek průzkumu je jaro v předposledním ročníku střední školy a následně začátek podzimu v ročníku maturitním.
Krok 1: Poznejte sami sebe a své předpoklady
Dříve než začnete procházet weby univerzit, musíte si položit několik zásadních otázek o sobě. Výběr oboru, ke kterému nemáte vztah, ččasto vede k předčasnému ukončení studia hned v prvním ročníku. Zeptejte se sami sebe:
- Jaké předměty mě na střední škole baví a ze kterých mám dobré výsledky?
- Jsem spíše analytický typ (matematika, IT, technika), humanitně zaměřený (jazyky, psychologie, historie), nebo tíhnu k přírodním vědám či medicíně?
- Raději pracuji samostatně v laboratoři/u počítače, nebo preferuji neustálý kontakt s lidmi?
- Jaké jsou mé kariérní cíle? Chci mít jistotu stabilního příjmu, toužím podnikat, nebo chci měnit svět jako vědec?
Pokud si stále nejste jistí, využijte testy profesní orientace, které ččasto nabízí pedagogicko-psychologické poradny, nebo se poraďte s kariérním poradcem na vaší střední škole.
Krok 2: Klíčová kritéria pro výběr vysoké školy
Jakmile máte představu o oboru (např. IT, právo, ekonomie, strojrenství), přichází na řadu výběr konkrétní univerzity a fakulty. Nenechte se zmást pouze zvučným jménem školy a zvažte následující faktory:
1. Státní (veřejná) vs. soukromá vysoká škola
Studium na veřejných vysokých školách v čččeském jazyce je bezplatné (platí se jen poplatky za delší studium), zatímco na soukromých školách se platí školné (v řádech desítek tisíc korun ročně). Soukromé školy ččasto nabízejí individuálnější přístup, modernější vybavení a obory více propojené s praxí, veřejné školy mají naopak dlouhou tradici a silný důraz na akademický a teoretický základ.
2. Uplatnitelnost absolventů
Zajímejte se o to, kolik procent absolventů daného oboru najde práci do 6 měsíců od ukončení studia a jaké jsou jejich průměrné nástupní platy. Mnoho škol tyto statistiky zveřejňuje na svých webových stránkách.
3. Lokalita a dojíždění
Chcete studovat ve svém domovském městě, nebo toužíte po osamostatnění na kolejích na druhém konci republiky? Život v Praze nebo Brně nabídne obrovské množství kulturního vyžití a pracovních příležitostí, ale také výrazně vyšší náklady na bydlení a život než v menších univerzitních městech.
4. Praxe a zahraniční výjezdy (Erasmus+)
Dnešní zaměstnavatelé hledají studenty s praxí. Podívejte se, zda studijní plán zahrnuje povinné stáže ve firmách. Zjistěte si také, jak rozsáhlá je síť partnerských zahraničních univerzit. Studium v zahraničí (např. přes program Erasmus+) je jednou z nejcennějších zkušeností, kterou vám vysoká škola může dát.
Krok 3: Proč nesmíte podcenit dny otevřených dveří (DOD)
Na papíře nebo na monitoru může škola vypadat dokonale, ale osobní dojem nic nenahradí. Dny otevřených dveří se obvykle konají od listopadu do února. Během DOD se zaměřte na:
- Atmosféru a vybavení: Jsou učebny, laboratoře a knihovny moderní a udržované?
- Přístup vyučujících: Jsou vstřícní a otevření vašim dotazům?
- Názory současných studentů: Odchyťte si studenty na chodbě (nejen ty oficiální průvodce) a zeptejte se jich na realitu. Jak náročné je zkouškové období? Vyhazuje se hodně v prvním ročníku? Byli by ochotní si školu vybrat znovu?
Krok 4: Přijímací řízení a podání přihlášky
Pokud máte své favority, podrobně si nastudujte podmínky přijímacího řízení. Některé školy přijímají na základě průměru známek ze střední školy. Většina však vyžaduje přijímací zkoušky.
Velké množství fakult využívá Národní srovnávací zkoušky (Scio testy), zejména test Obecných studijních předpokladů (OSP). Výhodou Scio testů je, že je můžete absolvovat v několika termínech během roku a na školu se odesílá jen váš nejlepší výsledek. Jiné fakulty mají vlúčastní oborové testy (např. z biologie a chemie na medicínu, nebo portfolio a talentové zkoušky na umělecké školy).
Elektronickou přihlášku nepodávejte na poslední chvíli. Za každou podanou přihlášku se platí administrativní poplatek (obvykle mezi 500 a 900 Kč). Doporučuje se podat si přihlášky na 2 až 4 vysoké školy – jednu „vysněnou“, jednu nebo dvě „realistické“ a jednu „jistotu“, kam je snazší se dostat.
Ččasto kladené otázky
Na kolik vysokých škol si můžu podat přihlášku?
Počet přihlášek není nijak zákonem omezen. Můžete si jich podat, kolik chcete. Pamatujte ale, že za každou z nich musíte zaplatit administrativní poplatek. Většina studentů si podává mezi 2 a 5 přihláškami.
Je lepší studovat bakaláře na jedné škole a magistra na jiné?
Změna školy po získání bakalářského titulu (například i do zahraničí) je zcela běžná a v moderním vzdělávacím světě dokonce velmi žádaná. Získáte nové kontakty, jiný pohled na obor a ukážete zaměstnavatelům, že jste flexibilní. Přesto mnoho studentů z pohodlnosti zůstává na stejné škole i pro navazující magisterské studium.
Jaký je rozdíl mezi univerzitou a vysokou školou?
Každá univerzita je vysokou školou, ale ne každá vysoká škola je univerzitou. Univerzity mají povinnost uskutečňovat všechny tři typy studijních programů (bakalářský, magisterský i doktorský) v širším spektru vědních oborů a kladou velký důraz na vědeckou a výzkumnou ččinnost. Vysoké školy, které nejsou univerzitní (ččasto jde o soukromé nebo úzce profilované školy), obvykle nabízejí pouze bakalářské nebo magisterské programy zaměřené více na praxi.
Co když si vyberu školu, ale po půl roce zjistím, že mě obor nebaví?
Není to žádná tragédie. Mnoho studentů zjistí, že jim obor nesedí, a školu změní po prvním semestru nebo ročníku. Důležité je ukončit původní studium včas a oficiální cestou (vyloučením nebo zanecháním studia), abyste nevyčerpali tzv. bezplatnou dobu studia, za kterou se na veřejných VŠ považuje standardní doba studia + jeden rok navíc. Pokud tento limit překročíte, škola vám začne vyměřovat poplatky za delší studium.
